Co může komunitní knihovna znamenat pro život malé obce?

Knihovna v malé obci už dávno nemusí být jen místem, kam se jednou týdně chodí pro knihy. Může nabídnout prostor pro setkávání, vzdělávání i společné aktivity a někde převzít roli jednoho z mála míst, kde se sousedé pravidelně potkávají. Jak taková proměna vypadá v praxi, ukazují i knihovny na Jihlavsku. Jejich zkušenosti budou jedním z témat 22. ročníku semináře Co venkovské knihovny umějí a mohou, který se 23. a 24. září uskuteční v Jihlavě a Hodicích. Seminář je určen především menším knihovnám v obcích do 7 500 obyvatel.

 

Co dnes může komunitní knihovna nabídnout malé obci?

Venkovské knihovny řeší péči o knihovní fond a možnosti jeho obměny, propagaci, technologické vybavení, uspořádání prostoru nebo spolupráci s obecním úřadem. Stále častěji ale také hledají způsoby, jak nabídnout něco dalšího vedle samotného půjčování knih.

Právě v malé obci může mít taková role zvláštní význam. „V době, kdy z vesnic mizí obchody a lidé si nemají kde popovídat a potkat se, je to pro dobrý sousedský život důležité,“ popisuje zkušenost z regionu Bc. Lucie Karbašová, vedoucí regionálních služeb Městské knihovny Jihlava.

Venkovské knihovny dnes pořádají tvořivé dílny, kurzy šití či pletení, trénování paměti, čtenářské výzvy nebo výtvarné soutěže. Půjčují deskové hry, e-knihy a audioknihy, pořádají pasování prvňáčků na čtenáře nebo zřizují knihobudky. 

Komunitní knihovna přitom nemusí znamenat knihovnu s nabitým kalendářem akcí. Podstatné je, zda dokáže reagovat na prostředí, ve kterém působí, a nabídnout místním to, co dává smysl právě jim.

Proč v malé knihovně tolik záleží na osobnosti knihovníka?

V malé obecní knihovně má osobnost knihovníka velký vliv na to, jak knihovna funguje a jaké místo si v životě obce dokáže vytvořit. Výhodou bývá velmi dobrá znalost místního prostředí. Knihovnice či knihovník své čtenáře často osobně znají a někdy pro obec vykonávají i další činnosti, například vedou místní kroniku. Snáze tak navazují kontakty a vědí, koho a čím mohou oslovit. 

Má to ale i druhou stránku. Práce v malé knihovně často nekončí s otevírací dobou a odměna za ni bývá malá. Knihovníci se snaží získat pro knihovnu lepší podmínky, komunikují s různými typy návštěvníků a řeší i méně příjemné situace, například vracení vypůjčených knih. Někdy narážejí na nedostatečnou podporu vedení obce či nezájem obyvatel a překážkou může být i nedostatek sebedůvěry při prosazování změn. 

„Dobře vedená venkovská knihovna má velký potenciál přispět ke zlepšení společenského života v obci,“ shrnuje Lucie Karbašová. 

 

Jak se může malá knihovna proměnit? Příklad z Hybrálce

Proměna malé knihovny nemusí začínat velkou rekonstrukcí ani nákladným projektem. Příklad Hybrálce ukazuje, jak výraznou změnu může nastartovat obměna fondu, lepší vybavení a aktivní knihovník.

Knihovny v Hybrálci se na začátku roku 2023 ujala Renáta Rychtecká. Začala výraznou aktualizací fondu a s pomocí financí obce a dotací postupně knihovnu vybavila novým počítačem, tiskárnou, projekčním plátnem, reproduktorem či čtečkou čárových kódů. Proměnilo se také samotné prostředí knihovny a vybavení pro děti. 

Změny ale nezůstaly jen u prostoru a techniky. Přibyly tvořivé dílny před Vánocemi a Velikonocemi, vyprávění pohádek, pískování mandal nebo Noc s Andersenem. Knihovna se zapojila také do prodeje kytiček Ligy proti rakovině.

A dostavil se výsledek: výrazně vzrostl počet návštěvníků i výpůjček. V roce 2025 navíc knihovna získala 2. místo v soutěži Knihovník neprofesionálních knihoven Vysočiny. 

Hybrálec tak ukazuje, že cesta k živější knihovně může začít několika konkrétními změnami a člověkem, který dokáže využít možnosti, jež knihovna v obci má.

Jak funguje komunitní knihovna v praxi? Příklad Hodic

„Především pozvat lidi do knihovny a dát jim důvod přijít, i když si zrovna nepotřebují nebo nechtějí půjčit knihu.“ Tak popisuje jeden ze základů fungování hodické knihovny její knihovnice Ivana Kalinová.

Další příklad najdeme v Hodicích. Místní knihovna získala v roce 2024 celostátní ocenění Knihovna roku v kategorii Základní knihovna, které uděluje Ministerstvo kultury ČR. Právě její vítězství je důvodem, proč se část letošního semináře Co venkovské knihovny umějí a mohou uskuteční právě zde. 

Knihovna vedená Ivanou Kalinovou sídlí v nově zrekonstruované bezbariérové budově multifunkčního Obecního domu. Ve fondu nabízí vedle knih a časopisů také společenské hry, audioknihy, e-knihy a e-audioknihy. 

 

Její propojení s životem obce je ale nejlépe vidět na tom, kdo a proč do ní přichází. Během školního roku ji pravidelně navštěvují děti z místní základní a mateřské školy i školní družiny. Konají se zde kreativní dílny, besedy pro seniory nebo setkání rodičů s dětmi, při kterých se společně tvoří a zároveň představují knižní novinky. Knihovna spolupracuje na příměstských táborech a organizuje také zájezdy do divadla. Pozitivní ohlas získala prázdninová soutěž Tajemné Hodice, jejímž cílem je lépe poznat vlastní obec. 

„Myslím si, že nejde o jednu ‚zázračnou aktivitu‛. Je to spíš o dlouhodobém budování vztahu s místními, malými i velkými. Být otervřená jejich nápadům, vnímat, co je zajímá, nebát se zkoušet nové věci a hlavně jim dát najevo, že jsou v knihovně vítání,“ říká knihovnice Ivana Kalinová.

Jakou podporu mohou malé knihovny využít?

Malé knihovny mohou využívat odbornou a praktickou podporu prostřednictvím systému regionálních funkcí knihoven. V případě knihoven na Jihlavsku tuto podporu poskytuje Městská knihovna Jihlava.

V praxi jde například o půjčování výměnných souborů knih, pomoc s revizí a aktualizací knihovního fondu, automatizovaným knihovním systémem či propagací nebo o poradenství v oblasti dotací. 

Podpora ale nemusí být jen technická a metodická. Důležitá je také možnost setkávat se s kolegy, předávat si zkušenosti a zjistit, jak podobné situace řeší jinde.
„Knihovnice potřebují cítit podporu vedení obce a vidět smysl ve své práci. Podobná setkání jim přinášejí nové poznatky, inspiraci a pocit sounáležitosti,“ doplňuje Lucie Karbašová. 

Co nabídne seminář Co venkovské knihovny umějí a mohou 2026?

Ve dnech 23. a 24. září 2026 se v Jihlavě a Hodicích uskuteční již 22. ročník dvoudenního vzdělávacího semináře Co venkovské knihovny umějí a mohou. Je určen především menším knihovnám v obcích do 7 500 obyvatel. 

Letošní program dává velký prostor podpoře dětského čtenářství. Představí například logopedické kufříky plné her a cvičení pro rozvoj řeči, slovní zásoby a motoriky, environmentálně zaměřené Recyklohraní nebo projekt Bookstart pro nejmenší návštěvníky knihoven. Věnovat se bude také péči o knihovní fond, uspořádání knihovního prostoru nebo spolupráci knihoven v Kraji Vysočina. První den bude program probíhat v Městské knihovně Jihlava, druhý den se přesune do Hodic.

Smyslem dvou dnů přitom není jen představit jednotlivé projekty. Účastníci získají praktické ukázky aktivit a metodické materiály, mohou si předat zkušenosti, navázat nové kontakty a hledat nápady využitelné ve vlastní knihovně. 

 

Co rozhoduje o tom, zda se knihovna stane součástí života obce?

Ne každá obec potřebuje od své knihovny totéž. Někde může být největším přínosem práce s dětmi, jinde prostor pro setkávání seniorů, kvalitnější knihovní fond nebo jednoduše místo, kam je příjemné přijít a chvíli zůstat.

Zkušenosti knihoven na Jihlavsku ale ukazují jedno společné: ani malá knihovna nemusí být malá svým významem. Důležitý je člověk, který ji vede, podpora obce a schopnost vnímat, co lidem kolem knihovny chybí.

A zkušenost, která se osvědčila v jedné obci, může být inspirací pro další.

 

Text: Radka Spěváčková
Odborná spolupráce: Lucie Karbašová, Ivana Kalinová
 

 

 

SLEDUJTE NÁS, AŤ VÁM NIC NEUTEČE