Otevírací doba
Hluboká 1
 

pondělí  8,00 - 18,00
úterý   zavřeno
středa  8,00 - 18,00
čtvrtek  8,00 - 18,00
pátek
8,00 - 18,00

 

Hudební oddělení
Zvuková knihovna 

Jako na dospělém oddělení

a ve čtvrtek pouze do 13,30!
 

Dětské oddělení 

pondělí ​12,30 - 18,00
úterý zavřeno
středa ​12,30 - 18,00
čtvrtek 12,30 - 18,00
pátek ​12,30 - 18,00

 

Pobočky Březinova
a Bedřichov

pondělí 10,00 - 12,00
13,00 - 17,00
úterý zavřeno
středa 10,00 - 12,00
​13,00 - 18,00
čtvrtek 10,00 - 13,00
pátek 10,00 - 12,00
​13,00 - 17,00

 

Pobočka Horní Kosov  

pondělí 10,00 - 12,00
13,00 - 17,00
úterý zavřeno
středa 10,00 - 12,00
13,00 - 17,00
čtvrtek 10,00 - 13,00
pátek 10,00 - 12,00
13,00 - 17,00

Dějiny první světové války

obrazek2446pomocny

Prohlédnout archiv

Dějiny první světové války

přednáška majora Stanislava Balíka

čtvrtek 10. května 2018

 

V duchu připomínky letošního slavného výročí sta let od vzniku Československé republiky probíhaly 10. května 2018 dvě přednášky majora Stanislava Balíka z Masarykovsko–baťovské akademie pro žáky osmých tříd ze ZŠ E. Rošického a KZŠ.
Pan major přišel v slavnostní uniformě, kterou obléká celý rok právě na počest stého výročí, a zeptal se publika, zdalipak někdo pozná, jakou má vojenskou hodnost. Někteří kluci ji určili zcela suverénně.
Tématem přednášek byla první světová válka. Kluky především zajímalo, s jakými zbraněmi se bojovalo. Bojová letadla zaznamenala přes válku obrovský vývoj, bojovalo se kulomety, objevují se ostnaté dráty, poprvé byly vyzkoušeny i chemické látky – otravný plyn Yperit se strašnými následky. V roce 1916 vstupuje do bitev první tank: pohybuje se rychlostí 5 kilometrů za hodinu a v nelidských podmínkách je v něm namačkáno 20 vojáků. Ponorky a bojové lodi ovládají moře.
T. G. Masaryk se snaží využít vzniklé situace k založení samostatného státu Čechů a Slováků. Vyjednává se západními velmocemi a USA o podpoře tohoto smělého plánu. Největším argumentem podporujícím tuto myšlenku je vynikající bojová činnost Československých legií, které se zformovaly ve Francii, v Itálii, ale především v Rusku z válečných zajatců – vojáků Rakouska - Uherska, ti nechtěli bojovat na straně Rakouska proti Rusku a Srbsku, a tak se hojně vzdávali. Československé legie čítaly na sto tisíc vojáků a nejvíce prokázaly svou zdatnost a statečnost v bitvě u Zborova v r. 1917. V Rusku dokázaly ovládnout Transsibiřskou magistrálu a obsadit oblast velikou jako celá Evropa. To ovšem na začátku nikdo nemohl tušit, a tak pan major klade klukům otázku na velké zamyšlení: kdybys byl válečným zajatcem, žil v celkem snesitelných podmínkách v zajateckém táboře, měl naději, že se vrátíš domů a najednou přijde nějaký univerzitní profesor (TGM) a začne tě přesvědčovat, abys vstoupil do legií a šel bojovat za zatím neexistující samostatný stát Československo, když vůbec netušíš, jak to dopadne a jestli vůbec vznikne, co bys udělal? Vstoupil bys do legií? Několik kluků se hlásí, že by vstoupili. A proč? Bohužel vlastenectví není důvodem, spíše touha po dobrodružství a vyváznutí z nudy v táboře.
Naštěstí se tehdy odvážní vlastenci našli a stali se národními hrdiny s obrovskou zásluhou o vznik našeho svobodného státu.
Zajímavostí o první světové válce zaznělo mnoho a ani děvčata se nenudila. Na závěr dostali všichni od pana majora domácí úkol: zeptat se doma, jestli někdo z příbuzenstva nebyl legionářem.