Otevírací doba
Hluboká 1
 

pondělí  8,00 - 18,00
úterý   zavřeno
středa  8,00 - 18,00
čtvrtek  8,00 - 18,00
pátek
8,00 - 18,00

 

Hudební oddělení
Zvuková knihovna 

Jako na dospělém oddělení

a ve čtvrtek pouze do 13,30!
 

Dětské oddělení 

pondělí ​12,30 - 18,00
úterý zavřeno
středa ​12,30 - 18,00
čtvrtek 12,30 - 18,00
pátek ​12,30 - 18,00

 

Pobočky Březinova
a Bedřichov

pondělí 10,00 - 12,00
13,00 - 17,00
úterý zavřeno
středa 10,00 - 12,00
​13,00 - 18,00
čtvrtek 10,00 - 13,00
pátek 10,00 - 12,00
​13,00 - 17,00

 

Pobočka Horní Kosov  

pondělí 10,00 - 12,00
13,00 - 17,00
úterý zavřeno
středa 10,00 - 12,00
13,00 - 17,00
čtvrtek 10,00 - 13,00
pátek 10,00 - 12,00
13,00 - 17,00

V zajetí pražských strašidel aneb Zachraňte kniháčka

Archiv etapových soutěží


Závěr etapové soutěže "V zajetí pražských strašidel aneb zachraňte Kniháčka"

výlet do Prahy 16. 6. 2015



Sluníčko zvědavě nahlíželo na krásný barevný a hlavně pohodlný autobus s velice sympatickým panem řidičem, do kterého nastupovali nejúspěšnější luštitelé zapeklitých úkolů od pražských strašidel z 5. A ZŠ Seifertova, čtenářského kroužku ZŠ Rošického, 8. třídy ZŠ Zhoř. V Lukách sestavu doplnily děti z čtenářského kroužku ZŠ Luka n. Jihlavou. V doprovodu svých učitelek a knihovnic z dětského oddělení odjížděli na místo nejhojnějšího výskytu pražských strašidel přímo do samotné Prahy. V batohu jedné knihovnice se ukrýval černý pasažér, jehož čas měl přijít později.
Dálnice se tvářila přátelsky, a tak nás ve stanovený čas vítalo Muzeum pražských pověstí a strašidel. Po rozdělení do dvou skupin se na nás hned vrhli dva zakletí mniši a byli jsme vtaženi do tajemného světa legend. Každé přítomné strašidlo hrálo hlavní roli v některé z nich. Děti se stávaly součástí děje – zahrály si na varhany v chrámu sv. Víta se zakletým kaplanem a kostlivec jim šlapal měchy, mohly získat elixír mládí v alchymistické laboratoři, zahrát si s loutkami Mefista a doktora Fausta, viděly Golema na židovském hřbitově, nejzlejšího pražského vodníka jak utopil Vincenta Sahulu, bezhlavého templáře, ten již sedm set let čeká na svého vysvoboditele, který by musel zastavit jeho koně a proklát templáře mečem, Turka z Ungeltu a hlavu jeho pražské milé, Turek ji usekl, myslel si, že ho zradila a chtěla si vzít jiného, domek, v němž žil pražský kat, dušičku novorozeněte z Karlova mostu. Pokud jste chtěli zjistit, jak byste vypadali proměněni v strašidlo, stačilo se podívat do zrcadla, zmáčknout kouzelný knoflík a lekli jste se sami sebe.
Po občerstvení nás strašidlo provázelo uličkami a zákoutími Malé Strany až na Hrad. Snad každý dům tu má svou legendu, své strašidlo. Obě skupiny měly trochu jiné zážitky, vycházející z temperamentu a znalostí průvodce v kutně. Přešli jsme kousek Karlova mostu a dali se na Kampu. U kotviště lodí se nachází energetický střed Prahy. Matěj si na něj stoupl a hned si vzpomněl na název pověsti, na který nemohl před tím za žádnou cenu přijít. Takový střed kdyby člověk měl stále po ruce, to by se mu rozjasnilo v hlavě! Děti z Luk tu zamávali výletní lodi Regina, na níž se plavily při školním výletě. U Čertovky nás čekala legenda zcela novodobá – mříže nad řekou se prohýbaly pod zámky všech druhů. Zamilovaní se zde vždy opusinkují, zamknou zámek na mříži a hodí klíčky do Vltavy, aby jejich láska vydržela na věky. Zdejší vodník klíče chytá, čím více hřejí, tím má láska větší trvanlivost, čím jsou studenější, tím kratší bývá ono slibované na věky. O strašidle nové doby jsme slyšeli u zdi Johna Lennona, kam chodili za totality vyjádřit svoji touhu po svobodě mladí lidé. Bývali za to chytáni a mláceni pendrekem strašidly v uniformách. Starší průvodce zde zavzpomínal, že ač je to dnes k nevíře i on patřil mezi „květinové děti“, měl dlouhé vlasy a hrával na kytaru písničky od Beatles.
Před Vrtbovskou zahradou nás zaujala pověst o soše obra Atlase, držícího na bedrech zeměkouli. Mladá dívka k němu nosila květiny a on ji za to zachránil, když před splašené koně hodil zeměkouli, a tím je zastavil v pravý čas. Květiny pak k obrovi nosila s dívkou i její vděčná maminka.
Muzeum alchymie sídlí v domě magistra Kellyho, toho pozval do Prahy císař Rudolf II. Ve věži, kde měl Kelly svou laboratoř, se z jeho doby zachovalo dřevěné točité schodiště, zhotovené speciální řemeslnou technikou. Nohy mnoha generací na schodech zanechaly hluboké stopy. Tento dům se jmenuje U osla v kolébce. Podle legendy jedna mladá matka prosila alchymistu o pomoc pro své nemocné děťátko, ale zahlédla při tom, že má uřezané uši, on pak ze vzteku přičaroval jejímu dítěti oslí hlavu. Matka se v kostele modlila vroucně k Panně Marii, až oslí hlava dítěte zmizela.
Před Lichtenštejnským palácem na nás číhal samotný ďábel. Chlubil se, kolik krásných dam mu upsalo duši, jen aby se mohly zúčastnit honosných plesů šlechtické smetánky, které se tu pořádaly. Samotná kněžna lichtenštejnská prodala duši za věčné mládí a krásu, proto musí v noci chodit chodbami paláce se zrcadlem a svíčkou.
Nerudova ulice se strašidly jen hemží, za všechny jsme si připomněli bezhlavého Švéda. Před bránou do Hradu čekalo další strašidlo - italský trubač, byl popraven neobvyklým způsobem - zapíchnutím kordu do srdce – na žádost manželky muže, kterého při rvačce podobně zabil.
V blízkosti Hradu se nachází Plečnikovo schodiště zakončené zvláštním kruhem. Kdo si na něj stoupne a něco zavolá, nepoznává svůj hlas. Paní učitelka zavolala: „Haló, haló, my jsme z Jihlavy!“ Pan průvodce pohotově doplnil veršík: „A duní nám to do hlavy“.
Prošli jsme nádvořími Hradu a se strašidelným průvodcem se rozloučili na Opyši – místě, kde založil svatý Václav první vinici.
Pan řidič pak ucapané poutníky přiblížil k Vyšehradu. Zde naše pražská dobrodružství loni začala, když kněžna Libuše prosila skřítka Kniháčka, aby jí pomohl najít sochy, záhadně se ztrácející v Praze. Nyní nastal čas černého pasažéra. Na podstavci sochy bájné kněžny seděl skřítek Kniháček a u něj dopis:

„Moji drazí, vracím vám skřítka Kniháčka, protože jste ho vysvobodili ze zajetí pražských strašidel. Odvezte ho domů do knihovny do jeho pelíšku, myslím, že si opravdu potřebuje odpočinout. Hlava mu jde kolem ze všech strašidel, která si ho posílala z jedné části Prahy do druhé, aby ho potrápila.
Loučím se s vámi, moji milí, a děkuji, že jste byli tak stateční a vytrvalí v plnění úkolů od pražských strašidel.
Doufám, že moje milovaná Praha zanechá ve vaší mysli a srdci krásnou vzpomínku a touhu vracet se k ní a poznávat její přemnohá tajemství, z nichž jsme mohli zahlédnout jen velice nepatrný kousek.
Radost a štěstí ať vás provází na všech vašich cestách! Vaše kněžna Libuše“

Ještě několik snímků všech účastníků s Libuší a Kniháčkem a pak už nás pan řidič bezpečně dovezl k maminkám, tatínkům a ostatním příbuzným.