Otevírací doba 

pondělí 8,00 - 18,00
úterý zavřeno
středa 8,00 - 18,00
čtvrtek 8,00 - 18,00
pátek 8,00 - 18,00

 

Hudební oddělení
Zvuková knihovna

Jako na dospělém oddělení
a ve čtvrtek pouze do 13,30

 


Dětské oddělení

pondělí 12,30 - 18,00
úterý zavřeno
středa 12,30 - 18,00
čtvrtek 12,30 - 18,00
pátek 12,30 - 18,00

 
Skřítek Kniháček Celé česko

Vznik a vývoj měst ve středověku

obrazek2286pomocny

Prohlédnout archiv

 

Vznik a vývoj měst ve středověku

přednáška Bc. Jaroslava Beneše

čtvrtek 2.11. v 18,00

 

 

 

 

 

 

Srdečně vás zveme na přednášku Bc. Jaroslava Beneše.

 

 

Přednáškový sál, čtvrtek 2.11. v 17,00.

 




plakát k akci.pdf
  plakát k akci.pdf  

Noc s Andersenem 2017

obrazek2294pomocny

Prohlédnout archiv

Noc s Andersenem

17. kouzelná noc se Čtyřlístkem 

pátek 31. 3. 2017









 

Čtyřlístek není jen na louce zelená rostlinka,
ale i Bobík, Pinďa, Myšpulín, Fifinka.
Fifinka má módu ráda a výborně vaří,
proto se s ní všem v domečku vždycky dobře daří.
Na dobrotách – marná sláva
Bobík si rád pochutnává.
I když Pinďa nahnáno má,
statečně strach překonává
a světově známý je přece –
Myšpulín – slavný vynálezce.


Moji zlatí, už je to tady zas! Přišla noc, kdy se nedá v knihovně spát, protože přijdou děti a prožívají Kouzelnou pohádkovou noc - Noc s Andersenem. Letos si připomínaly komiksové příběhy Čtyřlístku. Mým úkolem bylo hlídat poklad – pohlednice se Čtyřlístkem, když je děti našly, začala velká autogramiáda všech přítomných.

A pak už na ně čekalo malování zelených čtyřlístků pro štěstí na batůžek, který si každý nocležník odnesl na památku.

Než barva zaschla, vyslechli jsme koncert čtyř „kvartet z Třeskoprsk“, zpěváci se doprovázeli se na různé rytmické nástroje.

Fifinka ráda vaří, děti si z ní vzaly příklad a každý si krásně nazdobil toust. Objevily se na nich sýrem kudrnaté ovečky, semafor, veselí medvídci ze šunky a sýru, jako zákusek chutnaly včelky z plátků ředkviček nebo červených a zelených jablíček.

Po hostině z uměleckých výtvorů se rozběhla soutěž. Bobík přivítal děti na hradě Bezzubu. Odměnou za správně zodpovězené „čtyřlístkové“ otázky byla možnost zúčastnit se turnaje v házení a chytání věnečků na meč.

Pinďa se schovával „na půdě“. Děti se snažily po slepu poznat po čem kráčí jejich bosé nohy – oblázky, seno, bublinková fólie, papír, zrní ale i kůže z divočáka.

Fifince se v kuchyni nějak smíchaly suroviny do tří jídel: smetanové bábovky, velikonoční pomazánky a bramborové polévky. Děti se snaží roztřídit, z čeho se jednotlivé pokrmy vaří a ještě se zavázanýma očima ochutnávají a poznávají, jaké potraviny má Fifinka v ledničce.

Myšpulín pracuje na vytvoření jihlavské pobočky muzea Čtyřlístku. Shromáždil vždy čtyři exponáty k několika číslům Čtyřlístku – např. č. 533 Tajemný lék – Pinďu můžeme léčit bylinkovým čajem, tabletami, sirupem a mastičkou. Ovšem jeden ze čtyř předmětů vždy chybí a děti ho musí doplnit. Máme tu také interaktivní exponáty – u „sportovních“ Čtyřlístků se skáče přes švihadlo a střílí na cíl speciálním Myšpulínovým vynálezem.

Na každém stanovišti získávaly děti lístky do tomboly, která je vzápětí slavnostně slosována. Před spaním nás světýlka dovedou k truhličce s dalším pokladem, každý v ní nalezne několik Čtyřlístků.

Ráno se knihovna rozvoněla čerstvými koláči, které přinesla paní ředitelka k snídani. Také jsem jeden ochutnal, byl moc dobrý!

 


Velké Říjnové Společné Čtení 2017

obrazek2295pomocny

Prohlédnout archiv


Velké Říjnové Společné Čtení 2017

úterý 3. 10. 2017


 

Podzimní slunce paprskem unaveným
nahlíží do prázdných hnízd,
už brzy se stmívá, rozsviťme lampu,
pojďme si číst.

V Týdnu veřejných knihoven se na dětském oddělení již tradičně ke čtení sešli herci Horáckého divadla a žáci třetích ročníků ze ZŠ Seifertova. Letos se usadili ve čtenářském koutku, kde bydlí i skřítek Kniháček.

Třídě 3. A četl pan Josef Kundera. Úspěch slavila knížka Miloše Kratochvíla Jak chtěl být Honza peciválem. Kdo je to pecivál? Ten se přece válí na peci. A co je to pec? Děti vysvětlují: když nebyla televize, byla kachlová kamna a ta se poháněla ohněm… V pohádce Nepravá sudička přisoudila babička Vavroušková, která zastupovala nemocnou sudičku Žofii, malému princi sílu trestat každý klam a každou lež. Král řekl sudičkám, že za odměnu dostávají měšec ryzích zlaťáků. Vtom miminku narostly uši veliké jak lopuchové listy a oči jak žhnoucí uhlíky se upřely na otce krále. Synek usvědčil tatínka ze lži: v měšci cinkaly místo zlaťáků jen měděné plíšky.

Pan Petr Soumar vtrhl mezi děti z 3. B jak uragán. Každému se představil a podal ruku. Pak se děti zasmály u knížky básniček Pohádkové legrácky. Než přečetl básničku o pohádkové postavičce, ptal se, jak si ji děti představují. Ježibaba je stará paní, má černou kočku a lítá na koštěti. Princ je takový pán, má červený plášť. Loupežník je bandita, který přepadává banky a turisty. Vodník je vodomen. Princezna je krásná holka, ovšem básnička vnáší do pohádky krutou realitu: „léta plynou, není mladá líbezná, je z ní scvrklá babizna.“

Kluci a holky z 3. D strávili svoji půlhodinku čtení s paní Lenkou Schreiberovou. Zaujala ji knížka Recyklované pohádky. Nejdříve se rozproudila debata o recyklaci. Co to vlastně je? Děti ví, že mají třídit odpad, aby se z použitých obalů mohlo vyrobit něco nového. V pohádce Svět z pytlíku se Lucka a její táta v hypermarketu potkávají s mluvícím pytlíkem a přinesou si ho s nákupem domů. Vůbec toho nelitují. Pytlík umí báječně vyprávět o tom, čím vším už byl: víčkem, částí plotu, střevíčkem pro panenku Barbie, kelímkem a různým nádobím, dokonce myší u počítače – jezdil na mechové podložce a klikali na něj nervózní kravaťáci…

Na poslední čtení přišla třída 3. C a paní Taťána Schottnerová. Četla dětem z knížky Psí pohádky od Zuzany Pospíšilové. Pejsci jsou její srdeční záležitostí. Do psů se zamilovala jako malá holka, když sledovala v televizi seriál Bela a Sebastian. Bela zachránila chlapce před zmrznutím v horách, když ho zahřívala vlastním tělem. Pejsek paní Táni se proto nemůže jmenovat jinak než Bela. V pohádce Psí hrdina jsme se seznámili s dobrmanem Baxem. Panička se o něj vzorně starala a dobře ho vychovala, byl to moc hodný a chytrý pes. Jednou na procházce viděl, jak zlý pes ukradl dětem míč, vypravil se za ním a míč přinesl zpátky. Dostal za to od paničky tři plátky šunky a měl jasno – bude lidem pomáhat. Jednou v noci se mu podařilo zabránit zlodějům, aby vykradli klenotnictví a štěkotem přivolal policii. Zachránil tonoucího chlapce, starým lidem nosil nákupy… Psi ho zdravili s úctou, lidé ho měli rádi. Když odešel do psího ráje, postavili mu pomníček, aby se na jeho dobré skutky nezapomnělo.

Doznělo poslední slovo, a tak skončilo pro všechny zúčastněné příjemné dopoledne mezi milými knížkami.