Otevírací doba 

pondělí 8,00 - 18,00
úterý zavřeno
středa 8,00 - 18,00
čtvrtek 8,00 - 18,00
pátek 8,00 - 18,00

 

Hudební oddělení
Zvuková knihovna

Jako na dospělém oddělení
a ve čtvrtek pouze do 13,30

 


Dětské oddělení

pondělí 12,30 - 18,00
úterý zavřeno
středa 12,30 - 18,00
čtvrtek 12,30 - 18,00
pátek 12,30 - 18,00

 
Skřítek Kniháček Celé česko

Za pohádkou všemi světadíly - závěrečné setkání

Archiv etapových soutěží 

Za pohádkou všemi světadíly - závěrečné setkání​

 

čtvrtek 15. 6. 2017

 


 

Stoupá náš balón, nesený fantazií,
stoupá vzhůru vysoko až do nebe,
na celém světě pohádky žijí,
poleť s námi, těšíme se na tebe!

 

V letošním školním roce byl skřítek Kniháček hodně ospalý, nejraději ze všeho spal v regále s pohádkami. Naštěstí pro děti, které chtěly opět soutěžit, se mu zdály pohádkové sny. Balón fantazie se s ním vznášel nad různými světadíly, vyslechl pohádky, které tam rodiče vypráví svým dětem a přinesl nám je do soutěže. V šesti částech jsme navštívili naše evropské sousedy, Afriku, kde se nejvíce pohádek povídá o divokých zvířatech, Ameriku, tam nás oslovily indiánské pohádky, Austrálii, jejíž živočichové jsou ve světě zcela jedineční, a tak je jasné, že jsou i hlavními hrdiny pohádek, Asii – obrovský světadíl všech chutí a vůní s kouzelnými orientálními pohádkami. A protože doma je nejlépe, přistáli jsme unaveni v měkké náruči našich českých a moravských pohádek. Soutěžila nám 3. B, 4. B, 4. D a družina ze ZŠ Seifertova, 3. třída ze ZŠ Stonařov, čtenářské kroužky ze ZŠ Luka a ZŠ E. Rošického. Všech 150 soutěžících dostávalo v každém dílu na památku jednu pohádku a na konci z nich vznikla šikovná malá knížečka. Z této pohádky luštily děti poučení. Úspěšní řešitelé dostali poučení napsané na krásné barevné pohlednici z navštíveného světadílu.

 Odměnou pro všechny poutníky byly dvě besedy s paní spisovatelkou Martinou Drijverovou, protože je autorkou světových pohádek, z nichž jsme nejvíce čerpali.

 Na začátku programu sama paní spisovatelka odevzdávala odměny třem nejlepším z každé zúčastněné třídy či čtenářského kroužku.

 

 

 

Svým vyprávěním nám přiblížila svou spisovatelskou dráhu, píše již 40 let a právě jí vyšla devadesátá kniha. Ovládá několik světových jazyků a k psaní knížek se dostala právě díky svým jazykovým znalostem. Jednou si v Českém rozhlase přáli, aby pro vysílání Hajaji, pohádky před spaním, přeložila francouzské pohádky. Splnila úkol, ale zjistila, že jsou to pohádky velice kruté a strašidelné, a děti by hrůzou zalezly pod postel. Rozhodla se, že sama napíše příjemné pohádky z našeho českého prostředí. Podařily se, měly úspěch, a tak psala pro děti dál. O svých světových pohádkách nám prozradila, že k převyprávění musí být příběh, u něhož není známý autor, a také je nutné pečlivě vybírat. Některé pohádky z jiných zemí jsou pro nás zcela nepochopitelné. Porovnávala česká strašidla z cizími. Náš český vodník je většinou trochu přihlouplý a dá se lehce ošidit.  Stačí se podívat kousek za hranice do Německa a z vodníka se stává bytost velice ukrutná. Topí, škrtí, zadupává do země…. Nebo náš český čert. Většinou opelichaný spíš legrační kulhající chlapík s kopytem na noze. V pekle pár kotlíků, pod něž se občas přiloží polínko, ale jinak si všichni pochvalují teploučko. Španělský čert -  to je děsivý ďábel. Jiskrný, elegantně oblečený krasavec s nádherným kloboukem, který nikdy nesnímá z hlavy. Proč asi? Něco pod ním skrývá. Dívky se do něj zamilovávají velice prudce, pokud však hřeší, hned je odnáší do pekla, kde se opékají na rožni. Brr!

Napsala i velmi hezké knížky o přírodě, kterou má moc ráda a dobře ji zná.

Také naše česká a moravská země je pro ni velikou inspirací. Četla nám ukázku z knihy Tajemný kůň, aneb, Cesta za českými památkami. Při druhé besedě pak z knihy Ztracený trpaslík, aneb, Procházka českými a moravskými jeskyněmi, a tak se podařilo navodit atmosféru pro příští soutěž. Bude věnovaná naší zemi, protože si připomeneme řadu výročí významných událostí v letech s letopočtem končícím osmičkou.

Přišel čas otázek a odpovědí. Některé děti se ptají, od kolika let se člověk může stát spisovatelem. Není to věkově omezeno. Když napíšeš knížku, můžeš její ukázku poslat elektronicky do nakladatelství, pokud se zalíbí, bude vydaná. Paní spisovatelka zná osobně dvě čtrnáctileté dívky, kterým vyšla kniha.

Kde bere inspiraci? Často jezdí po Praze metrem, tramvajemi, autobusy a naslouchá, o čem se děti mezi sebou baví, co je zajímá. Jeden osamělý, zasněný chlapeček ji inspiroval ke knížce Zajíc a sovy. Jela s ním celá třída, ale on se k nikomu nepřidal a žil si ve svém snovém světě.

Jak vznikly oblíbené příběhy o Příšerných zlobilkách a Příšerných nezbednících? Existují tak zlobivé děti? Paní spisovatelku zaujaly výchovné problémy různých známých s jejich dětmi, které ovšem dotáhla do absurdních konců.

Kterou svou knihu má nejraději? Asi Domov pro Marťany, o chlapci trpícím Downovým syndromem. Dala jí velikou práci a dlouho nedokázala přesvědčit nakladatelství, že něco takového by děti zajímalo. Nakonec za ni dostala několik cen.

 

 

Na závěr vypukla autogramiáda. Mnozí si nechávali podepsat i knížečku z pohádek letošní soutěže. A pak veliké fotografování dětí s paní spisovatelkou.

 

 

Prožili jsme s Kniháčkem pohádkový rok. Připomněli jsme si, že existuje spousta nádherných pohádek plných moudrosti, které nás mohou potěšit, pobavit i poučit.