Knihovnické hrátky pro školáky i školačky

1. třídy

Na začátku března proběhlo pasování prvňáčků na čtenáře knihovny v hlavní budově. Každý školáček si odnesl i čtenářský průkaz. V dubnu tyto malé čtenáře přišel navštívit i Hurvínek. Že je Hurvínek popleta, to už ví každý. Paní knihovnice i čtenáři museli Hurvínkovi vysvětlit jaký je rozdíl mezi knihovnou a knihkupectvím, jak knížka vznikla, jak se k ní chovat a jak to vlastně chodí v knihovně. Byla to legrace, zábava nebo i trochu ponaučení ?...

Snad každý předškolák zná pohádku O veliké řepě. Napsal ji František Hrubín. Ale že jsou dvě a každá končí jinak, to už dneska ví i naši prvňáčci. Zahrát si jako velcí herci přišli v květnu. Být hercem či divákem, všechno má svá pravidla ...

Hurááá prázdniny. Konečně. Snad jen pár pěkných knih, kdyby pršelo a po prázdninách ahoj knihovno.

---

2. třídy

Hans Christian Andersen. Jeho pohádky už se vypráví už od roku 1875. 156 pohádek a každý z nás nějakou určitě zná. Zajímavosti o životě i pohádkách v říjnu přišly mezi nás…

Když se řekne Josef Lada. Někdo uvidí mluvícího kocourka Mikeše, jiný chytrou kmotru lišku a někdo vánoční pohlednice. Jenom tak trošku nakouknout do Hrusic do rodiny ševce….. Listopad, to je ten správný měsíc.

Venku sněží, vánoce se blíží. Tak snad ještě pár knih na prázdniny.

V lednu a v únoru jsme se vydali za pokladem. Václav Čtvrtek nám půjčil Křemílka a Vochomůrku i spoustu zábavy. Úkoly byly lehké, lehčí i složitější. Ale že pokladem není jen zlato už ví teď i školáček v druhé třídě.

Ťuk, ťuk, někdo klepe na dveře. Jaro, s ním i velikonoce. Původ, zvyky i trocha legrace, to byl březen. Kdy vynášet Morenu, kterou neděli kýchat, kdy pořádně uklízet, kdy se nemračit, kdy jíst špenát, kdy neuslyšíme žádné zvony a… Jak se říká pomlázce - mrskačka nebo…. Šlehají všude na světě jenom kluci nebo je to i jinak…

Zvířátek už známe hodně. Aladin mezi ně patří . Ale když se řekne korálovka, to zní tajemně. Povídání o zvířátkách s pracovnicí ZOO Jihlava se nám určitě líbilo.

Děti nikdy nedocení,
že je čtení v lepší změní,
ať je čtení jak chce mění,
jaké budou - v knihách není..."

Jak se stát spisovatelem nám prozradil Zdeněk Železný v květnu. Jeho básničky i říkanky se určitě všem líbily.

Na konec školního roku jsme si zkusili, jak to chodí v divadle.Povídám, povídám pohádku. Hrajeme jak v divadle.

---

3. třída

Knihu nedělá jen text, ale i pěkná ilustrace. Knížky Ondřeje Sekory  znamenají vlastně oboje. Ferda Mravenec, Beruška i brouk Pytlík, kuře Napipi a ostatní postavičky se nám představily v listopadu.

Vánoce přicházejí a s nimi pohádky. Do východních Čech do Ratibořic jsme se podívali za Boženou Němcovou.

Václava Cafourka zná každý z nás. Jeho Makovou panenku, Rumcajse či Vodníka Česílko.. přečetl snad každý i dospělák. Že se Vám tady něco nezdá ? Nu dobrá. Knihy Václava Čtvrtka ( vl. jménem V. Cafourek ) Maková panenka, Pohádky z mechu a kapradí….a Jičín k tomu.

Současnou literaturu jsme si představili knihou Martiny Drijverové České dějiny očima Psa.

Soutěžíme rádi.“Ukaž, co už umíš“ a šlo nám to, zvládli jsme to všichni na jedničku. Vyhledávání informací z různých zdrojů už nám nebude dělat žádné potíže.

Spisovatel. Takový, co píše básničky pro děti, to je Zdeněk Železný. Povídání s ním bylo připraveno na květen. Dokážu i já napsat takovou básničku? Určitě. Za pokus to stojí.

Pověz mi...

Pověz mi básníku, proč máš němá ústa?
Braň krásu jazyka, vždyť čas se nachyluje,
ať tvoje rodná řeč býlím nezarůstá,
a zas jak královna verš s rýmy tepe - kuje.

Probuď se konečně a bojuj rytíři!
Nezůstaň mlčet přec a dej sílu své zbrani,
sic krásu veršů tvých, tu blázni prohýří
a smečkám vlků, těm - se múza neubrání...

Kladeš si otázky, proč tolik „ochotníků?“
Proč závist se záští jen do malých vrůstá?
Největší z maličkých tě kope do kotníků,
až četnost ran se stává příliš hustá

Dej průchod mluvě své, ať srdce pookřeje,
nemůžeš mlčet dál, jak kámen zakletý,
ať naše česká řeč pěje – ať se směje,
a první pomoc jí skýtej právě ty!

Poslední zastávka po literárních hrátkách nás dovedla do divadla. Všechno má svá pravidla a stát se hercem, to chce už hodně velký kus kuráže. A co na úplný konec? Co takhle slohová práce na téma knihovna?